Doba utíká, vývoj stojí

3. květen 2011 | 19.03 |

     Myslím, že v jednom ohledu můžeme být s našimi politiky spokojeni. Nezávidí si jak je lidé vnímají. Rezignovali na dokazování jaká z pravolevé orientace je lepší. Svorně se snaží dokázat, že za nic nestojí v českém provedení ani jedna z nich. Místo, aby byla nastavena pravicová pravidla tak, že každý bude za rovných a pro všechny stejných podmínek svého štěstí strůjce se zdá, že jsme nepřekonali rozhazovačnost divoké privatizace, politického kmotrovství a neseriozního klientelismu. Místo, aby byla nastavena levicová pravidla tak, že stát pomůže skutečně potřebným a nikomu více jsme nepřekonali rozhazovačnost z dob hospodářského rozkvětu mající zajistit volební preference na budoucnost nemyslícím politikům. Stejně trapným divadlem jsou interpelace na členy vlády ať je v koalici nebo opozici kdokoliv. Bezuzdné, byť někdy pravdivé útoky opozice a nezájem koalice se postavit za vlastní vládu jsou průvodním jevem posledních 18 let. Svorně se na nich podílí politici všech názorových orientací. Včetně toho, že dávno rezignovali na obhajobu vlastní politiky a spokojí se pouze s faktem, že mají ve sněmovně početní převahu. Vždyť výplatní sáček je stejně těžký ať promluví nebo mlčí, ať o čemkoliv pouze bezuzdně žvaní nebo se opravdově, obětavě a s plným nasazením věnují svému poslání.

     Klidně se potom dočkáme, že premiér vysvětluje setrvání ministra školství ve funkci blízkostí státních maturit. Jakoby tyto zkoušky dospělosti vyvstaly ze země v den zmíněného směšného prohlášení a nebyly známy už v den kdy teatrálně nesl prezidentovi návrh na odvolání tohoto bývalého perzonalisty ze soukromé detektivní agentury ABL, která si před několika lety připravila plán jak zprivatizovat politiku, z funkce ministra. Nemůže překvapit, že po rozhodnutí Ústavního soudu ve věci účelového zneužití institutu legislativní nouze při schvalování zákona měnícího retroaktivním způsobem podmínky stavebního spoření se objeví názor politika, že ÚS zasahuje do politiky. Jakoby tento soud nebyl jmenován prezidentem a jeho soudci neprocházeli hlasováním v Senátu a neměli rozhodovat o zákonech schvalovaných politiky. Neudiví když se ve sněmovně ozve hlas hodný absolventa plzeňské právnické fakulty, že ÚS nedbal současné ekonomické situace. ÚS je na hlídání ústavnosti, ekonomická, především rozpočtová situace je věcí politiků ze sněmovny, protože Senát o státním rozpočtu nehlasuje.

     Abychom nepodlehli klamnému dojmu, že se situace může zlepšit, pospíšili si stranickými ideologiemi posvěcené hlavy se vhozením evergreenu české politiky, přímé volby prezidenta, do arény šalebných hrátek hodných poskakování někdejších šamanů kolem poradního ohně.  Tvrdí, že více než deset let neúspěšně řešená přímá volba je jejich cílem. Zároveň se přitom úsilovně snaží najít cesty jak oživit pořekadlo o nažraném vlku a celé koze. Již před asi pěti lety jsem vyjádřil pochybnost, že se skutečně hledá řešení a dopustil jsem se prognozy, že volba prezidenta v roce 2008, o které se tehdy jednalo, zůstane v rukou parlamentu. Mám pocit, že totéž lze říct o prezidentské volbě 2013. Nepůjde o to co považují za prospěšné občané této země, ale o to, co považují za pro sebe prospěšné politické strany. A ty se vidiny, že bude-li pro ně příznivé složení parlamentu tak budou mít prezidenta ze svých řad, jen těžko vzdají. Ostatně ani my nemáme jistotu, že přímá volba bude výsledkem názoru občanů a nikoliv úspěšnosti manipulátorů s veřejným míněním. Odmítám ovšem případný názor, že prezident zvolený mimo okruh aktivních politiků je charakterově, lidsky nebo odborně horší než aktivní politik. Mám nutkavý pocit říct, že by tomu klidně mohlo být i naopak.    

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře