Právní prostředí onemocnělo

13. říjen 2009 | 15.25 |

     V jedné ze svých knih napsal L. Mňačko o právníkovi, který morálně zklamal v politice, skončil ve veřejné funkci a věnoval se nadále pouze právní vědě.  Autor si v této souvislosti neodpustil hořkou poznámku : to bude ta věda vypadat. Jak si v této souvislosti nevzpomenout na " vědce" z oblasti práva, kteří dokázali levou zadní proměnit právnickou fakultu v Plzni v rejdiště podvodů a pošpinili vše co souvisí se společenskou vážností civilizovaného právního prostředí. Lze jen doufat v nekompromisní přítrž jejich snahám zůstat na fakultě a možná i nadále provozovat na této škole nečestné rejdy zcela nehodné ctihodných pedagogů.

     Jak to tak vypadá, tak většina kvalifikovaných právníků v oboru ústavního práva zastává názor, že zpětné působení evropského práva na Benešovy dekrety není možné a není třeba se obávat, že ratifikace Lisabonské smlouvy ohrozí majetkoprávní vztahy v ČR možnými žalobami ze strany po válce z oblasti Sudet odsunutých Němců. V rozporu s tím se spolupracovník prezidenta p. Jakl odvolává na slova mluvčího sudetských Němců, který prý řekl, že požadavek p. prezidenta na výjimku z Listiny zákl. práv by ohrožoval práva sudetských Němců. Dále dodal, že p. Posselt zřejmě moc dobře ví o co jde. Má-li slovo podjatého a zainteresovaného mluvčího Posselta větší váhu než slova našich ústavních odborníků tak o něco víc chápu jak mohlo dojít k odsouzeníhodným plzeňským právnickým excesům.

     Podle listu The Times má prý prezident Klaus ve zvyku oživovat vášně z doby 2. světové války, aby získal lidovou podporu. Nemohu to komentovat, ale mám pocit, že situace kolem podpisu Lisabonské smlouvy spolehlivě vyvolává snahy politických stran na vzniklé situaci předvolebně profitovat. ČSSD má pro prezidenta, při jehož volbě byla nesmiřitelně proti, najednou pochopení. Jak by ne, když se může také svézt na vlně lidové podpory. Volitel prof. Klause do funkce prezidenta naopak vyzývá občany, aby přišli 17. listopadu na Hrad a žádali vysvětlení prezidentových postojů. Obojí pouze dokazují, že konzistentní postoje se v cestě za volebním úspěchem nenosí a to je pro voliče zpráva nikoliv dobrá nebo aspoň uklidňující. Ostatně pokles důvěry v obě parlamentní komory má určitě nějakou příčinu. Tam kde politika téměř splývá s politikařením a názory s pouhými stranickými hrátkami se není co divit. Jen ta naděje na zlepšení se ne a ne dostavit.            

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře