O korupci nelze jenom mluvit

18. prosinec 2010 | 12.03 |

     Dokázal bych si představit týden před vánocemi příjemnější téma než je již několik dni v médiích skloňované podezření z přípravy korupce v působnosti ministerstva životního prostředí ve prospěch politické kariéry zatím ještě ministra Drobila a jeho strany. Nevím kdo z aktérů je pravdě blíž i když musím uznat, že zveřejněné nahrávky dávají alespoň vodítko když už ne jistotu. Tu nedávají ani postoje ministra v demisi ani hlasitě tomuto funkcionáři a hlavně spolupracovníkovi z užšího vedení ODS vyjadřovaná podpůrná stanoviska z úst premiéra Petra Nečase. Ostatně vyslovování důvěry komukoliv kdo se z řad koaličních prominentů stane podezřelým není ze strany vrcholových politiků zrovna nejlepší krok, nebude-li v případě následného odhalení pravdivosti vyslovených podezření doprovázen odchodem z politiky nejen provinilců, ale i těch, co jim vyslovují důvěru jak na běžícím pásu. Říkám-li odchodem z politiky, jde o odchod nejen z vlády, ale i parlamentu. Mám ovšem obavu, že v této zemi zatím nelze doufat ve výskyt tak politicky i lidsky utvářených jedinců jako u někdejšího spolkového kancléře W. Brandta, který přijal odpovědnost v případě osobního selhání pracovníka sekretariátu.  I když ze strany ČSSD pro příští schůzi PS vynucené hlasování o důvěře vládě se může jevit jako k nezdaru odsouzený a zbytečný pokus, není vyloučeno, že jej budoucí vývoj událostí může, v závislosti na výsledku policejního šetření, ukázat v lepším světle. Dokonce nevylučuji, že na takový obrat sází i ti, kteří toto hlasování prosadili a mohou z něj, dá-li jim objektivní dokazování za pravdu, těžit v příštích volbách.

    Zatím otevřenou otázkou zůstává, zda na cestě za lepší prosperitou této země a životní úrovní její občanů více překáží, zdržuje nebo korumpuje opozice nebo koalice. Ať jedni nebo druzí, žádní mě zatím nepřiměli, abych o jejich postupech, cílech a kvalitách, mají-li nějaké,  choval sebemenší iluze. V řadě diskusí s politiky zaznívá přiznání, že korupce v této zemi existuje na ještě horší než jen nezdravé úrovni. Ještě mnohem déle trvá shovívavost k tomuto faktu a neschopnost (nebo neochota?) politických stran tuto skutečnost z veřejného života vymýtit, nebo alespoň s její odstraněním opravdově a neústupně začít. Ostatně přijde-li do TV studia na téma možné korupce na min. živ. prostř. diskutovat předseda posl. klubu TOP 09 a sdělí, že celý den zveřejňované údaje o korupci před příchodem do studia ani nečtl a nemůže se k nim vyjádřit, je to důvod k zamyšlení nad opravdovostí koaličního tvrzení, že máme vládu rozpočtové odpovědnosti a protikorupčního boje. Nevím co mě může před skutečným naplňováním vládních proklamací přimět, abych je nepovažoval za pouhé tlachy a past na důvěřivé a v politice nezkušené voliče. Ani v nejmenším pro mě není v současném stadiu řešení událostí na min,. živ. prostř. důležité komu věří p. Nečas nebo komu vyslovují důvěru partnerské koaliční strany. Důležité bude odhalení, zda ta či ona koaliční strana jmenovala do důležitých funkcí skutečně odpovědné, schopné a opravdu bezúhonné a nekorumpovatelné zástupce. Pod stejným úhlem pohledu by měly strany rozhodovat i o obsazení funkcí, o jejichž kandidátech se v tisku také hovoří. Nemělo by jít o kamarády a věrné pomocníky mocných, o které je třeba se "postarat", ale především o lidi odpovídající výše zmíněné charakteristice. V opačném případě budeme nanejvýš svědky privatizace politiky. Mějme na paměti, že jedna, ne zcela úspěšná, i když obsahově zcela odlišná privatizace v této zemi již proběhla.   

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: O korupci nelze jenom mluvit geňo 21. 12. 2010 - 13:29