Nominací ministrů to nekončí

1. červenec 2010 | 15.23 |

     Tak už máme návrh na složení nové vlády.  Vzápětí jsme vyslechli i projev zájmu předsedy ODS kandidovat příště v koalici s TOP 09 t.j. se stranou, která obsadila klíčová ministerstva pro opravdové zahájení reforem v této zemi. Právě tato skutečnost vyvolává otázku proč by měla TOP 09 již dnes uvažovat o koalici v roce 2014. Bude-li ve svých reformních krocích úspěšná, může být příště nejvýznamnější stranou české pravice. Nelze ovšem vyloučit, že díky konkretním reformním krokům  okopíruje osud Strany zelených. V prvním případě může být sama subjektem, který bude stát u zrodu předvolební nebo povolební koalice. Bude-li se spíše rýsovat druhá varianta, těžko ji kdo přizve na společnou kandidátku. Docela slušně se v obsazování konkretních ministerstev vedlo i VV, které zvolily komunikaci s partnery prostřednictvím medií tedy metodu, která byla dříve vyčítána dnes už na sněmovní půdě pozapomenuté KDU-ČSL. Právě tato, dříve po devět desetiletí úspěšná strana, dnes řeší co dál. Její úřadující předsedkyně uvedla minulý týden, že nebude kandidovat na skutečnou předsedkyni, protože se cítí spojena s volebním neúspěchem.  To jí nebránilo dodat : "Přestože vím, že jsem udělala všechno proto, abych některé kroky předsedy Cyrila Svobody změnila. Ale co se mi nepodařilo změnit, to jsem respektovala a zůstala jsem navenek loajální." Myslím, že nejen navenek, ale patrně i uvnitř a to nemohla být cesta k lepšímu výsledku. O to větší důvod nebýt dnes objevitelem chyb druhých a ty vlastní uznat ne jenom slovy, ale i činy.  Pochybuji, že zlepšení se dá dosáhnout plánem ing. Šojdrové změnit název strany. To hlavní nespočívá v názvu. Je-li strana křesťanská, jak se vždy prezentovala (a často dělala kampaň mezi věřícími odcházejícími z bohoslužeb), musí být cítit z chování jednotlivců i celku. V opačném případě změna názvu nic neřeší. Ostatně strana, která měla ve volební kampani (nemluvím o programu) pouze tři témata: rodinu (a tu měl prakticky každý), omezení hazardu (a to bylo o ekonomice dost málo) a negativní vymezování vůči někdejšímu vlastnímu předsedovi Kalouskovi a poněkud bezduchý plakátový slogan "dobrý den je když..." to ani nemohla myslet s vlastním volebním úspěchem vážně.   

     Televize nás nedávno informovala o nových skutečnostech v kauze Čunek. Za prokázanou se považuje celá řada událostí spojených s pokusem o uplácení nebo zastrašování klíčové svědkyně této kauzy pí. Urbanové. K věci samé nemám žádné osobní poznatky a nemohu se k ní seriozně vyjádřit. Pouze ve mě dřímá otázka do jaké míry se dnešní společnost drží (nebo zpronevěřila) někdejšímu heslu nejsme jako oni. V mnoha ohledech skutečně nejsme a to je dobře. Co však s tím zatím ne zcela jednoznačně objasněným či neobjasněným zbytkem? I ten čeká na kroky příslušných ministrů nové vlády, abychom se nemuseli stydět ani za směr vývoje, který neodpovídá někdejšímu nadšení mnohých z nás, ani za neřešení věcí, které nelze nechat vyšumět. Cílem by mělo být objektivní objasnění pravdy. Jakékoliv zastírání skutečností ve jménu nějakých "vyšších zájmů" by bylo pošlapáním těsně polistopadového nadšení a degradací toho co lze nazvat "vyšší princip". Jsem zvědav, objeví-li se i ve veřejném životě nebo zůstane pouze a jenom názvem známého filmu o krutých událostech dějin dvacátého století.     

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře