Zlepšeme společenské klima

9. červenec 2010 | 13.49 |

     V porovnání s rokem 2006 se dočkáme rychlejšího jmenování nové vlády. I tak zůstaneme pozadu za sousedy ze Slovenska, kteří už několikrát prokázali, že má-li být jeden z dříve federálních souputníků tomu druhému vzorem, my se musíme učit. Ne tak část nových poslanců. Ze 115 dotázaných jich celkem 55 neodpovědělo na otázku HN  po majetkových poměrech. Že by bylo co tajit nebo existoval důvod proč znemožnit objektivní posouzení jak se mění stav majetku těch, kteří zasedají do poslaneckých lavic a začínají rozhodovat o správě této země? V situaci kdy bylo zveřejněno podezření, že soutěž o miliony na modernizaci nemocnic je jen hra pro důvěřivé publikum, v níž mají zaručen úspěch  především tři firmy a většinou se do soutěže hlásí jen jedna, není dobrým počinem začínajících zákonodárců hra na nedotknutelné. Neklid vzbuzuje také informace, že poté co ombudsman Otakar Motejl kritizoval některé členy t.zv. justiční mafie, bylo hospodaření jeho úřadu předmětem vyšetřování. Díkybohu, že se JUDr. Motejl dověděl o ukončení bezdůvodného šetření alespoň krátce před svou smrtí. Mají-li být takové události součástí našeho veřejného života, potom jsme se po Listopadu pohnuli žádoucím směrem jen málo nebo vůbec. Ostatně ani PS této země, která je členem Rady Evropy, se nechová dle zásad této mezinárodní organizace pro lidská práva. V nové sněmovně bude mít druhá nejsilnější strana dvakrát tolik předsedů výborů než ta ve volbách nejúspěšnější, na jejíž úroveň se v tomto směru postaví i strany se slabším či nejslabším volebním výsledkem. Nevadí mi, že levicové strany budou mít v PS menší významovou váhu než by si přály. Otazníky vzbuzuje fakt, že nikoho nezajímá skutečnost, že Rada Evropy prosazuje, a ve svém parlamentním shromáždění dodržuje, zásadu, že funkční dělení parlamentního tělesa odpovídá výsledkům voleb a počtům poslanců jednotlivých frakcí. 

     Smířit bychom se měli s připravovanými reformními kroky ve zdravotnictví. Žádná rozpočtově zdravá země si nemůže dovolit trvale překračovat vlastní možnosti. Přiznáme-li si, že stravování není vyvoláno onemocněním, ale holým faktem, že žijeme, tak uznáme poplatek za pobyt v nemocnici jako oprávněný. Tím dříve, že vybavení dnešních nemocnic je nesrovnatelně kvalitnější, a finančně náročnější, než tomu bylo v dobách, na které mnozí nostalgicky vzpomínají. Do stejné kategorie těžko zařadit plánované zrušení soc. příplatků chudým rodinám s dětmi nebo snížení příspěvku na lidi s nejnižším stupněm postižení. Stát by měl důsledně dbát na to, aby příspěvek pro postižené byl vyplácen jen skutečně potřebným, a to i při vyžadování dosažitelné solidarity v rámci rodiny, a ne jej snižovat. Vzorem nových ekonomických přístupů by měli být především zákonodárci. Alespoň tím, že se vrátí ve svém odměňování na úroveň roku 2004 (základní plat cca 46 500 Kč), úpravou koeficientů na základní plat pro držitele parlamentních funkcí (předseda atd), zrušením nezdůvodnitelných náhrad (cestovné těch, kteří mají zdarma služební vozidlo) apod.. Tyto kroky rozhodně nevyvažuje krácení příspěvků politickým stranám a nepřijatelný je nářek nad drahotou jejich provozu. Pouze přehnanými náklady a nikoliv hloubkou myšlenek nebo následným dodržováním předvolebních slibů oslňující volební kampaně jim mohou být dostatečným zdrojem jejich vlastního financování. Jenom chtít hledat k takovému cíli cesty a skončit se skuhráním o nákladnosti vlastního provozu. Pro tuto oblast platí dříve používaný slogan soc. dem. premiéra, že zdrojů je dost. Jen by je politické strany musely opravdově hledat ve vlastním hospodaření. Mám ostatně pocit, že některé jsou i zadarmo drahé.       

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře