Povolební otazníky

16. červen 2010 | 09.29 |

     V době po sněmovních volbách jsme měli možnost poznat celou řadu postojů politiků, z nichž některé mění, nebo mohou měnit, pocity voličské spokojenosti. V předpokládané praxi následných období poznáváme, že žití na dluh nelze prodlužovat a je třeba skončit s fabulacemi o tom, jaké zářné zítřky nás pod vedením všech, kteří se na dnešním stavu podíleli, očekávají. Pravdou již nejsou předvolební sliby o tom, kteří konkretní dinosauři nesmí být členy nové vlády, aby v ní byly zastoupeny VV. Voliči prý rozhodli jejich zvolením, že to nejsou dinosauři. Jakoby významnou měrou nerozhodovalo o zvolení umístění na kandidátce, jakoby ti vnímavější nevěděli dávno před volbami, že o výsledku voleb rozhodnou voliči. Jakoby mnozí z nás nevěděli, že mnohá předvolební prohlášení, to o dinosaurech nevyjímaje,  byla jen pozou bez skutečné myšlenky. Sem řadím i názory některých poslanců, díky volebnímu kroužkování téměř vyřazených ze sněmovny i když byli v čelných pozicích na kandidátkách. Na vině prý nejsou oni a úroveň jejich práce, ale jejich počtem preferencí úspěšnější kolegové, kteří pracovali v kampani pro své zvolení. Jakoby ti preferenčně méně úspěšní dělali něco jiného. Pouze za sebou měli jinou úroveň veřejné činnosti a skutečného respektu mezi spoluobčany - voliči.

     Ne zcela bez ztráty kytičky se daří příprava některých ministrů na předání funkce. Vypisování a následné rušení podiv vzbuzujících výběrových řízení, vymýšlení zbytečného metálu na ministerstvu spravedlnosti nebo nedávné jmenování bývalého agenta StB do orgánu Rady vlády nejsou zrovna šťastné kroky v době návratu od úřednické vlády k vládě vzešlé z výsledků voleb. Lze si jen přát, aby tyto záchvěvy nepochopitelného zůstaly tím čím jsou. Pouze kolorit přechodu z jedné formy vlády do formy obvyklejší dotvářejícími a nikoliv určujícími událostmi. K takovým musím přiřadit i údajnou přípravu zužování počtu poboček státních zastupitelství. O něm se prý justiční kruhy domnívají, že se jedná o dílo t.zv. justiční mafie s cílem zamezit práci patřičným směrem "nepřizpůsobivých" státních zástupců. Mohu pouze vyslovit naději, že nic se nejí tak horké jak se uvaří a tato snaha, pokud je pravdou, nebude úspěšná.

     Postupně se dovídáme o mnohých ekonomických omezeních, která nás čekají. Jsem srozuměn s tím, že bez zásahů, které budou bolet, se dopředu nepohneme. Systém, který praktikovali ti, kteří před léty hovořili o utahování opasků a mnohé z možností skutečného řešení více promrhali než využili, by nás spíše stahoval ke dnu než táhl kupředu. Takový si nemůže dovolit nikdo kdo to myslí sám se sebou nejen upřímně, ale především dobře. Jen doufám, že ti, kteří jsou nadáni pravomocí rozhodovat, pújdou všem ostatním opravdovým příkladem. Stínovaných řešení nabubřelých politických svatých už bylo víc než si tak malá země jako je naše může pro své úspěšné přežití dovolit. Dovolit si nemůže ani ty, kteří politiku neberou jako službu, ale jako kšeft s vysokými platy, nezdůvodnitelnými náhradami, nadrozměrnou imunitou a bočními přivýdělky v orgánech státem vlastněných ekonomických subjektů. Nic na tom nemůže změnit tvrzení, že někteří poslanci budou nespotřebované a řádně nevyúčtované náhrady dávat na dobročinné účely. Potřebujeme systémová řešení a kvalitní politickou scénu prosazující kvalitní rozhodnutí. Teprve až toto budeme mít, můžeme bez vzrušení sledovat politické pozérství, které je dnes zcela předčasné a jak říká klasik úplně mimo mísu.     

       

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře