Opravdu podléháme úplatkům?

28. březen 2010 | 21.21 |

     Tak jsme se po čase dopracovali k tomu, že značná část občanů má osobní zkušenost s poskytováním nebo přijímáním úplatku a současně k tomu, že ještě mnohem větší části občanů úplatky nevadí. Jak v takové zemi věřit tomu, že významní dárci prostředků na volební kampaň politické strany tak nečiní ze zištných důvodů? Hned několik jich údajně figuruje na volitelných místech jimi podporovaného politického subjektu. Definitivně má být o složení kandidátek rozhodnuto hlasováním oprávněného stranického orgánu, ale sémě nedůvěry tímto postupem zaseté se má čile k životu a již se chystá nejen vzklíčit, ale také překotně růst a dozrávat ve své nikoliv žádoucí plody. Jak při takové příležitosti nevzpomenout na matadora české politiky, člena celé řady vlád a ministra ještě většího počtu rezortů C. Svobodu. Ten na konferenci jeho strany promluvil v tom duchu, že korupce se v naší zemi stala podstatou politiky. Musí to vědět, mezi těmi co na takovém stavu mají lví podíl se pohybuje již hezky dlouho i když je pravděpodobné, že on na tomto smutném stavu aktivní podíl nemá. 

     V době kdy se pověstné utahování opasků mění z pouhého bonmotu na životní realitu celé řady rodin žijících v této zemi, se ministryně spravedlnosti zabývá doporučením na výši výživného pro děti rozvedených rodičů. Možná by bylo lepší zlepšit postup při postihování těch, kteří již dlouhou dobu stanovené výživné neplatí a vynutit, aby v platil nejen zákon, ale i rozhodnutí soudu. Stejně tak by bylo dobře, kdyby patřiční politici zajistili účinnost sociální sítě a to i za cenu faktu, že sociálně potřebná nemůže být polovina populace, ale pouze a výhradně ti, které nedokáže uživit jejich zaměstnání. Když jsem se kdysi domáhal toho, aby výplata dávek pro nezaměstnané byla vázána na veřejně prospěšné práce a obec mohla posuzovat, zda konkretní jedinec odvádí kvalitní práci nebo ne a podle toho postupovat i na poli možných postihů nebo naopak přilepšení, byl jsem ministrem práce a sociálních věcí z období 2000 -4 odmítnut. Díkybohu se tento postoj začíná pomalu měnit. 

     Po roce jsme se znovu dočkali útoku zápalnou láhví na dům romské rodiny. Následky tohoto politováníhodného činu nejsou naštěstí srovnatelné s loňskými a dívku v jejíž pokoji zápalná láhev skončila nepotkal smutný osud malé Natálky. Alespoň v tomto směru lze říct bohudíky. Z diskusí na internetu lze soudit, že mnozí z nás chápou jako jednu z hlavních příčin útoků na romské spoluobčany jejich problematické začlenění do společnosti pracujících lidí žijících klidným životem v duchu kulturních zvyklostí ze středu Evropy. I zde je místo na aktivity ministrů spravedlnosti nebo práce a sociálních věcí. Aby bylo zřejmé, kteří romští spoluobčané pouze zneužívají vymožeností dnešní doby aniž by jakýmkoliv dílem k těmto vymoženostem přispěli, a kteří naopak žijí způsobem jakému nelze ani uprostřed Evropy nic vytknout. Buďte ujištěni, že i takoví jsou a je jich opravdu dost. Současně musí být zřejmé, kteří občané jsou sice maskováni bílou pokožkou, ale zneužíváním většinové společnosti spoluvytváří všechny projevy nepřijatelných způsobů života a po zásluze jsou některými označováni termínem bílí cigáni. Těm problémovým, ať barevným nebo bílým, chybí převýchova společenskými i ekonomickými pravidly života. I oni jsou bohužel majiteli volebních hlasů a tak se nelze divit, ale ani s tím souhlasit, že politici na tomto poli raději mlčí.   

       

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře