Překvapení mohou mít i kladná znaménka

9. červen 2010 | 20.57 |

     Snad jsem se už vzpamatoval z volebních výsledků a mohu si dovolit psát dál. Mezi hlavní překvapení počítám téměř vyrovnaný souboj největších konkurentů ČSSD a ODS, naprostý neúspěch KDU-ČSL, která opouští parlament po devíti desetiletích a poměrně výrazný náskok od středu doprava orientovaných politických stran, které se obejdou bez oboustranně příchylných nebo přechylujících subjektů. Těšit nás může, že vznikající trojkoalice je připravena zeštíhlit státní správu ať už snížením počtu ministerstev nebo snížením počtu místopředsedů a výborů ve sněmovně. Kladně vnímám i ochotu ukončit papalášské nadlidství omezením  imunity výhradně na skutečnosti související s výkonem mandátu člena parlamentu a přislíbené snížení všech nákladů na státní správu, náklady na mzdy volených zástupců nevyjímaje. Uznám-li, že každá věc má svůj rub a líc, tak vidím i skutečnosti, které občana potěší měné. Mám na mysli možnost zvýšení daní sblížením nebo sjednocením obou sazeb DPH, zavedení školného na vysokých školách nebo zatím ne zcela jasnou důchodovou reformu. Nemohu však zavírat oči před faktem, že stav státních financí není dobrý a nelze připustit, aby se dostal do stadia klinické smrti. Nepochybuji, že léčba bude bolet, patrně přinese i změnu příchylnosti voličů ke konkretním politickýcm stranám, ale realitou zůstává, že ji nelze ani obejít ani "okecat". Základy nechtěného byly položeny už dřív a není možné setrvávat v nečinnosti. Je jen na voličích, aby si pohlídali, zda skutečně utahujeme opasky, abychom je mohli posléze rozepnout, nebo zase, jak už mnohokrát, jenom posloucháme bezduché řeči a ti v čele nás vytrvale krmí rozumuprostým plácáním jako v dávné i nedávné minulosti. 

     Výsledky voleb už zasáhly i vnitrostranickou sféru u nejvíce a relativně nejvíce poražených, ke kterým řadím KDU-ČSL a ČSSD. První místopředsedkyně KDU nás už poučila, že vinu na krachu její strany nese pouze předseda a fakt, že ona a pí Hybášková nedostaly více prostoru před televizními kamerami. Žádné povědomí, že vinu nese celé předsednictvo, které by si mělo udělat ve výkonu funkcí v tomto orgánu přestávku alespoň na jedno volební období a dopřát prostor k pokusu o návrat na politické výsluní někomu lepšímu nebo alespoň šťastnějšímu. Rovněž žádné povědomí o tom, že celá KDU zklamala v dlouhodobé kampaní, která začíná uzavřením volebních schránek u předchozích voleb a trvá až do voleb následných. Kampaň, která získá důvěru způsobem výkonu vládní i parlamentní politiky. To se, objektivně vzato nepovedlo ani náhodou.  ČSSD už ví, že jedním z hlavních viníků je nedávný předseda Paroubek, který prý (i když se považoval za nepřekonatelného diskutéra) neuspěl v přímých konfrontacích s P. Nečasem. Je-li tomu v obou stranách tak jak bylo z jejich středu řečeno, nelze se divit jejich volebnímu neúspěchu, ale pouze neschopnosti pochopit, že za dané situace to jinak skončit nemohlo.

  

     V souvislosti s doznívajícími povodněmi, jejichž následky budou jestě dlouho pronásledovat jak veřejný sektor tak, bohužel, i postižené občany a jejich rodiny, si dovolím vyslovit jednu naději. Kéž se sněmovna už nikdy nevrátí k politickému darebáctví svých předchůdkyň zvaného porcování medvěda. Aby už nikdy nesloužily veřejné peníze nabubřelým politickým nabobům ke kupování si politické budoucnosti budováním různých golfových hřišť, tenisových kurtů a podobných zařízení sloužících hlavně těm movitějším, kteří se mohou sami na budování takových kratochvílí podílet a aby se tak nedělo např. na úkor budování zábran před povodněmi. Ostatně o názorech některých povodní postižených, že se od roku 1997 udělalo na tomto poli málo nebo nic bylo v poslední době slyšet dost často.     

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře