V charakteristice politiky slovo důvěra neužívám

10. leden 2010 | 12.57 |

Ač nerad musím přiznat, že jsem se velmi mýlil když jsem považoval rok 1990 za rok 1, ve kterém začíná doba založená na důvěryhodnosti a čestnosti veřejných funkcionářů. Stejně tak jsem považoval rok 1989 za konečnou pro období, ve kterém čest politická a často i osobní byly zaměněny oddaností politické straně a slepou poslušností její orgánům a čelným funkcionářům. Osobní nevraživost mezi členy různých stran a časté půtky mezi spolustraníky vedly v poslední době ke vzniku nových stran nebo trucstran připravených zašlapat do písku svoje včerejší spolustraníky i svoji předvčerejší politickou víru.

Člověk, který se halasně s politikou rozloučil, aby se do ní permanentně vracel, propůjčil své jméno a celý zbytek svých schopností straně, kterou založil někdejší aparátčík a současný lobista potřebující dát své straně lepší tvář angažováním bývalého premiéra. Ten navíc veden averzí vůči předsedovi své bývalé strany, u kterého také marně hledám důvod proč mu fandit, se pokouší prostřednictvím již zmíněného lobisty převést do nové strany poslance své strany původní. Zatím má jednoho, ale bude jich prý 5 nebo dokonce 7. Zajímavý, těžko ovšem říct, že dobrý počin budovat elitu nové strany na věrolomnosti vůči původní straně a její voličům. 

Ostatně už se to stalo několikrát. Vnitřní pnutí narušilo z hlediska politické váhy nepatrnou SZ, jejíž zbytky marně vyhlíží ve volebních průzkumech naději na opětovné zvolení do Poslanecké sněmovny. Výsledkem osobních rozporů a ztráty důvěry ve stranu původního politického přesvědečení je i vznik zatím v průzkumech  nejúspěšnější  nové strany TOP 09. Také zde má její tvář vylepšit u voličů někdo jiný než skutečný zakladatel. Člověk, kterému lze patrně věřit víc než celé řadě již zmíněných politiků dohromady. Značnou vadou na kráse v mých očích zůstává fakt, že někteří členové parlamentu zvolení za KDU-ČSL se zachovali jako ti, kteří  přestoupili nebo ještě přestoupí do strany zmíněného lobisty a aparátčíka. Těžko mohu považovat za konzistentní postoj když M. Zeman kdysi tvrdil,. že ten kdo byl zvolen do vysoké politiky za stranu, které není členem by do ní měl vstoupit a dnes se podílí na tom, aby někteří potenciální členové jeho nové strany odešli z ČSSD i s ukradeným parlamentním mandátem. Metoda "bližší košile než kabát důvěryhodnosti novým stranám nepřidá. Prakticky všichni, kteří odešli ze svých původních stran, se zuby nehty drží mandátu získanému jejich jménem. Za důvěryhodnější bych je považoval, pokud by se v den vstupu do nové strany svého mandátu vzdali a za zcela důvěryhodné pokud by předem neřešili obavu z neúspěchu v primárních volbách ve své původní straně útokem na volitelná místa ve straně nové. Ta sice může být projevem jejich nového názoru, ale také pouze hledáním naplnění osobní touhy po podílu na moci zákonodárné i v příštích letech. Vůbec nejlépe by udělali, pokud by se účasti na volbách do PS v r. 2010 vzdali a za novou stranu kandidovali až po politickém odpracování názorového prozření v její orgánech v příštích volbách.        

Zpět na hlavní stranu blogu