Parlamentní náhrady

7. únor 2010 | 11.47 |

V uplynulých několika týdnech, ne - li měsících, jakoby se roztrhl pytel s hodnoceními či návrhy na změnu systému náhrad členům parlamentu. Vím zcela jistě. že první snahy o změnu nepřiměřených výhod našly světlo světa minimálně v roce 1998, nelze však vyloučit, že ještě dřív. Když se o omezení výhod hlasovalo v roce 1999 nebyl tento návrh přijat a stejný osud potkal i jakýkoliv pokus o úpravu v dalších obdobích. Opakovaně jsme se dovídali něco o potřebě komplexního řešení a populismu navrhovatele projednávané změny. Ochota předložit návrh komplexního řešení, pokud má vůbec někdo pojetí o tom co se pod tímto pojmem skrývá, zůstala na nulové úrovni. Nemyslím, že má hlubší smysl se zabývat souběhem možnosti používat zdarma veřejnou dopravu a u vybraných funkcionářů navíc služební auto s benzinem zdarma. Nikdo nedokáže současně sedět ve vlaku a řídit auto. Je-li přijatelný (a to kladu s otazníkem) systém bezplatné dopravy, není na tomto souběhu mimo omezení počtu kilometrů nebo litrů benzinu mnoho co řešit. Zcela jiná je situace u tohoto souběhu rozšířeného o nedaněný finanční příspěvek na dopravu. Chápu jej u těch, kteří nemají k dispozici služební auto a svůj volební obvod objíždějí vlastním vozidlem, pochopení nemám pro tento příspěvek funkcionářům se služebním autem.

     Zcela objektivní řešení nevidím ani v návrzích na zahrnutí platu a  všech využitelných náhrad do jednoho zdaňovaného příjmu. Pochybuji, že tento systém bude průhlednější. Dnešní výdaje na asistenty, expertízy, nájmy kanceláří, telefony a pod. hradí parlamentní komora, poslanec nebo senátor pouze předloži doklad nebo potvrdí na faktuře, že služba byla opravdu poskytnuta. Bez dokladu není tato služba uhrazena. Co by se dělo po odbourání účtárny z řetězce kontroly využívání zmíněných prostředků nevím. Vím, že by takový systém byl zcela nekontrolovatelný. Po zkušenostech z britského parlamentu a s přesvědčením, že nejsme o nic lepší ani horší než Britové, bych raději bezkontrolní systém neriskoval. To neznamená, že není v oblasti náhrad co měnit a hlavně omezit. Možnost zrušení jednoho neopodstatněného příspěvku jsem už naznačil, u jiných forem příspěvků a náhrad lze využít nebo modifikovat ten, který platí u úhrady nájemného, hovorného a jiných. Každý má stanoven roční limit a skutečné měsíční čerpání je dáno konkretní fakturou. Faktury jsou proplaceny až do výše ročního příspěvku, případný rozdíl hradí při překročení člen parlamentu, při nedočerpání se vrací zpět do rozpočtu. Zbývá jen se dohodnout co a v jaké míře omezit. Tolik důvěry, abych čekal dohodu v současné parlamentní strany nemám a naděje na změnu u nových stran je časově omezená do doby nebo krátké doby než si na výhody stávajícího systému zvyknou.         

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

RE: Parlamentní náhrady jezevec 12. 03. 2010 - 17:21