Morálka a etika mají svoji hodnotu

6. leden 2010 | 22.20 |

     Bylo by smutným faktem pokud by tato země pokročila za posledních dvacet let jenom v počtu multimilionářů nebo namyšlených, bohorovných a ke spokojenému životu většiny občanů nikterak potřebných nebo žádoucích jedinců. I když je to řadě "pozůstalých" po pádu autoritářského režimu nedávné minulosti solí v očích, dostali jsme se, přes problémy, přestupky nebo zklamání z některých činů konkretních osob, mnohem dál. Bohužel to neznamená, že bychom neměli co napravovat.

     Při zjištění co dokáže v internetové diskusi vyplodit myšlenkový průjem některých vyznavačů třídní zášti nebo marxleninské filozofie v poznámkách ke zprávě o úmrtí čestného a charakterově pevného člověka, bývalého redaktora Hlasu Ameriky a později prezidentského kancléře p. Ivana Medka, musí být smutno nejen těm, kteří přišli s p. Medkem alespoň jednou do styku, ale i mnohým z těch, kteří jej pro své mládí nebo orientaci na jiné než veřejné věci ani neznali. Nemusíme ještě dnes vyznávat mnohá desetiletí starou myšlenku, že o nežijících se mluví jen dobře. Pokud ji chceme nahradit jinou tak jsem pro aplikaci objektivní, urážek a ponižování prosté pravdy nejen o živých, ale především o těch, kteří se již nemohou neserioznímu jednání a vyjadřování bránit. 

     Takový stav není a nemůže být výsledkem příkazů nebo společenského donucování. Zvýšení etické úrovně společenského chování a uvažování je spíše podmíněno dobrovolnou snahou většiny, nejlépe všech občanů, naplňovat a rozvíjet morální zásady ve veřejném i osobním životě. I když se o to pokusíme bez jakýchkoliv výmluv a úlev každý u sebe, budeme stále jenom na startu dlouhé, ale potřebné cesty ke zlepšení celospolečenského klimatu. Ať je ta cesta sebeobtížnější, jenom její absolvováním se dostaneme alespoň na dohled žádoucího cíle, kterým celospolečenská morálka nesporně je. Kéž se nám to podaří.  

         

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře