Devadesátjedna let poté

28. říjen 2009 | 12.01 |

     Je to již 91 let od doby kdy jsme dosáhli na novodobou samostatnost. Zhruba padesát z nich jsme ovšem prožili pod totalitní vládou a nadvládou. Vojenský i hospodářský útlak politicky diktovaný šílenstvím vyznavačů nacionálního socialismu v době druhé světové války a poválečné područí vyznavačům internacionálního socialismu, stejně jako zhruba čtyřicet let vlády totalitní KSČ lemovaných neblahou činností KGB, StB a jejich donašečů, nelze v této zemi zamlčovat.

     S láskou a úctou si připomeňme všech čestných a hrdinných Čechů a Slováků, kteří se dokázali doma i v zahraničí vzepřít válečnému nebezpečí nebo  útlaku   toalitního režimu a s nasazením vlastních životů vykonali mnoho dobrého pro budoucnost svých současníků i následníků. V souvislosti s válečným obdobím vzpomeňme na všechny vojáky zahraničních armád nebo domácího odboje, zejména na ty, kterým tato země pod vedením KSČ tolik ublížila. Za všechny si připomeňme alespoň jména Balabán, Mašín, Morávek. Oni i všichni ostatní to neměli lehké. Na str. 37 knihy Atentát pojednávající o parašutistech z Anglie se m.j. píše : "O nedostatcích ve spojení svědčí i přílišné očekávání, s nímž parašutisté mnohdy přicházeli do okupované vlasti. Místo očekávané hromadné podpory ze strany obyvatel často narazili na strach a odmítání a skončili v široké síti českých konfidentů gestapa". Z poválečných obětí komunistické zvůle připomeňme alespoň jména JUDr. Horáková a gen. Píka. Nejen oni, ale i všichni ostatní, kteří doplatili na zrůdnost třídní nenávisti a kolektivní viny si zaslouží tichou vzpomínku a snad i slib, že už nikdy nedopustíme, aby část českého národa klesla tak hluboko jak se stalo v průběhu nešťastného dvacátého století. 

     Dnes nám nic nebrání si připomenout především slavné okamžiky minulého století, ve kterých jsme se znovu stali samostatným národem a státem. Natolik samostatným, že jsme i rovnoprávnou součástí sjednocující se Evropy. Je jenom na nás a (někdy bohužel) na našich představitelích, abychom nově vznikající naděje rozvíjeli a nenechali se zastavit na polovině cesty. Snad se nám to podaří.     

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře