Falešná příchuť politické moci

26. listopad 2009 | 08.46 |

     V tisku byl včera zveřejněn rozhovor s někdejším ministrem financí Vlastimilem Tlustým. Nemíním se zabývat tímto bývalým komunistou a později aktivním členem ODS. Zajímají mě možné konsekvence toho co v rozhovoru prozradil. Zdá se, že politika přestala už dávno být službou veřejnosti, ale byla degradována na honbu za politickým ziskem, především za získáním opojného pocitu moci. Tato "privatizace" veřejnosti a části prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch politických stran, ne-li přímo konkretních jedinců, kteří v honbě za ziskem všeho druhu zabloudili do parlamentní politiky, je v mém vnímání světa smutnou součástí jinak většinou kladných výsledků vývoje této země v polistopadovém období. 

     Za normální se považuje t.zv. podpora za podporu, v konkretním případě předvolební podpora stranické kandidátky od známé osobnosti za finanční podporu některých její aktivit dotacemi z veřejných prostředků. Věcí nejvyšší důležitosti v zastírání skutečné pravdy je, aby se vše dělo t.zv. transparentně a je lhostejné, že princip tohoto neseriozního obchodu není zrovna vzornou záležitostí. V divadelním představení zvaném jednání Poslanecké sněmovny by si takové kroky političtí rivalové vzájemně kritizovali, ale považovali by je za přípustné. Za běžné se považuje i to, že poslanec bude od řečnického pultu kritizovat to co chce v jiné souvislosti sám udělat. 

     Vzpomenu-li si na atmosféru starou dvacet let tak tvrdím, že tehdy téměř nikomu nezáleželo na tom, jestli se do popředí dostane nějaký Tlustý, Chudý, Krátký nebo Dlouhý, ale k životu se probudila naděje na celospolečenskou změnu k lepšímu. K lepšímu i ve způsobu vnímání politiky a výkonu volbami získané moci, která bude prostředkem pro dokonalou službu celé veřejnosti. Soudě podle úniků informací z různých prostředí, parlament nebo politické strany nevyjímaje, byly tyto oprávněné naděje v poměrně velkém rozsahu hanebně zklamány především těmi, kteří získali nejvyšší volební podporu a obsadili účinné páky zákonodárné moci. Nezáleželo-li kdysi na tom kdo konkretně bude v popředí pokud naplní naděje do něj po desetiletích totality vkládané, stojíme dnes spíše před problémem jak odstavit z čelných pozic ty jedince nebo organizace, kteří zcela spolehlivě prokázali, že důvěra v ně vložená byla naprosto promarněnou investicí směřující pouze k jejich zisku a většinové ztrátě. Je na čase, aby nepřetržité členství v parlamentu nemohlo být delší než dvě volební období. Je zcela naléhavě na čase uvažovat, zda zatím vedoucí strany nejsou natolik zatíženy vlastními negativními přístupy nebo ovlivňovány zájmy různých ekonomických lobistů a jejich chlebodárců, že bude nejlépe zahájit nějaký nový Listopad nebo alespoň odstavit ve volbách od moci ty, kteří ji až příliš podlehli a dnes a denně se touto mocí nezdravě a ke škodě všech ostatních opájejí.  

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře