Smutná vizáž vysokého školství

26. říjen 2009 | 15.10 |

     Už se to stává únavným, ale naděje na ukončení smutného období, ve kterém tato země soutěží o světové prvenství v počtu nikoliv řádně   vzdělaných držitelů vysokoškolských diplomů je v nedohlednu. Nevím na co v rámci promoce přísahali rychlokvašky z právnické fakulty nebo VŠ správní a finanční. Zajímavým by mohlo být poznání nač přísahali a jak slovům svých přísah dostáli vyučující na obou zmíněných a možná obdobně problémových dalších školách. V mých očích ztratili morální kredit pro působení nejen ve školství, ale i na postech kde se takový kredit jednoznačně předpokládá. Všehoschopnost u těchto málo zdařilých napodobenin skutečných pedagogů a vysokoškoláků indikuje morální nezpůsobilost k výkonu zodpovědných funkcí v jakékoliv oblasti.

     Nechtěně jsme tak dokázali zanést do Evropy mimo opožděného požadavku na výjimku z Lisabonské smlouvy i problém, zda jsou u nás získané vysokoškolské diplomy osvědčením vysokoškolské kvalifikace nebo pouze důkazem nabytí titulu, který může, ale také nemusí být důkazem řádnéhé absolvování vysoké školy. Pokud si uvědomíme, že se podezření o "vzdělaných" nevzdělancích týká i politiků, policistů, ale také těch co si to t.zv. mohou dovolit zaplatit, tak jsme se za dvě poslední dekády posunuli v oblasti morálky směrem zcela jiným než na západ. Možná do pekel nebo i jinam a to je mi velmi líto.

     Připomenu-li si v roce dvacátého výročí pádu komunismu, že kupčení s vysokoškolskými tituly bylo před několika desetiletími odhaleno i na jedné tehdejší vysoké škole, tak někteří dnešní (a to i nemarxističtí) politici, pedagogové, ekonomové nebo úředníci jsou, v rozporu s nadějemo Listopadu, jako oni. Pokud hledají obživu v oblasti státní správy nebo samosprávy, měli by se jich zbavit jim nadřízení funkcionáři a stejně tak i jejich strany. Nebudou-li to chtít z jakýchkoliv, z velké části zcela jistě smyšlených důvodů udělat, zbavme se v následujících parlamentních i komunálních volbách nejen těchto veřejných funkcionářů, ale i jejich stran. Pamatujme, že již Jan Neruda nám zanechal pro tuto situaci zajímavý odkaz : Pryč s klímotem již u kormidla lodi - kdo chvíli stál již stojí opodál - den žádný dvakráte se nenarodí - čin dvakrát nezraje - jen dál, jen dál. I pro Nerudovo varování odmítněme nežádoucí váhavost ve vypořádáni se s nežádoucími jevy a nezůstávejme přešlapovat na místě. Váhavé přešlapování by se mohlo stát bodem zvratu k cestě zpátky a to by byla škoda.     

       

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře