Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Na některé události nelze zapomenout

Na některé události nelze zapomenout

22. srpen 2017 | 00.01 |

      S naprostou pravidelností si, tentokrát už po čtyřicátédeváté, připomínáme, že dodržování smluv, ty mezinárodní nevyjímaje, nemusí u politických banditů a usurpátorů znamenat vůbec nic. Co horšího, okupace ze srpna roku 1968 a následná dvě desetiletí trvající t.zv. normalizace názorně ukázaly, že osobní prospěch, politikářství a na hony vzdálená statečnost v pevnosti osobních postojů byly u protagonistů marxismu a servility jejich politické organizace k okupační mocnosti důkazem, že proradnost, bezostyšnost a křiváctví mohou být v jistém politickém prostředí charakteristikou nejen agresora, ale i některých z těch, kteří neokupovali, ale byli okupováni. I taková charakteristika má místo v mých úvahách o dnešním smutném výročí.

     Samozřejmě patří v mých vzpomínkách rozhodné odsouzení především těm, kteří pošlapali nejen mezinárodní právo, ale i nárok kterékoliv země, tu naši tehdejší republiku nevyjímaje, na sebeurčení a život v míru. Ve stovkách počítáme oběti na životech spojené se vpádem cizích hord sledujících naplnění touhy brežněvovské kliky po vykonání dalších kroků k pevnějšímu ovládání zemí t.zv. východního bloku. Jediným, nikoliv bohužel trvalým přínosem, bylo poznání i zatím váhajících kdo je v rámci komunistického světa kdo. Politika selhala, komunistická ideologie se demaskovala a mnozí dosud nedostatečně orientovaní měli konečně průkaznou možnost poznat pravdu. Možnost spojenou bohužel s masakrováním nevinných lidí, morálně vysoce převyšujících ty nejvyšší politické špičky okupantských zemí i nejvyšší představitele normalizace v této zemi, která vypukla tak brzo po okupaci, že nejen její protagonisté, ale i celá jejich politická strana nejen tehdy, ale i dnes a také v časech příštích nezaslouží nic jiného než opovržení.

     Současně je tato skutečnost i výzvou těm, kteří stojí v čelných pozicích dnes, aby vedli tuto zemi po porážce socialismu nejen u nás, ale v celém bývalém sovětském bloku, lépe než se jim to zatím daří. I když jsem rád, že minulý režim u nás skončil, obávám se, že ten nový zdaleka nevyužil všech možností, které mu pád komunistické nadvlády poskytl, aby vybudoval společenský systém nejen lepší než ten minulý, ale systém objektivně dobrý respektující práva všech a vynucující plnění zákonných povinností od každého na koho se vztahují a to bez ohledu na jeho postavení, politickou organizovanost či neorganizovanost nebo případné politické nebo společenské funkce. Nechci v tuto chvíli nikoho konkrétního hodnodti, ale obávám se, že se nám to moc nedaří a to je škoda. Tím dřív, že na stávajících nedostatcích se mnohdy více než ochotně nepodepisují jen morálně slabší politici, ale i někteří nepříliš uvážliví voliči.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře