Kam kráčíš KDU-ČSL ?

9. říjen 2009 | 18.43 |

     Mírumilovnost a bratrská či sesterská láska skončily. KDU-ČSL vyzvala poslance, kteří za ní v roce 2006 kandidovali a dnes se hláší k TOP 09, ke složení mandátu nebo je vyloučí z poslaneckého klubu. Dlouhodobě se domnívám, že každý poslanec má právo změnit v průběhu času politický názor nebo příchylnost k té či oné straně. Neměla by mu však chybět slušnost parlament opustit a pokusit se s nově nabitými idejemi prorazit v nejbližších volbách a ponechat mandát straně, která jej v u nás platném volebním systému získala. Přívlastek upřímný by lidoveckému postoji slušel pokud by se stejně razantním směrem ubíral i tehdy když přeběhlící drželi u moci koalici jejíž byli členy. Naplňování pořekadla bližší košile než kabát se bohužel stalo opakovanou demonstrací politické nedospělosti v této zemi.

     Tutéž KDU-ČSL určitě nepotěšilo, že spolu s poslanci odešli z lidoveckého senátorského klubu senátoři, kteří kandidovali na její kandidátkách a dnes se buď hlásí především ke svému bývalému předsedovi Kalouskovi nebo k dosud ne zcela jasným ideálům. kterými chce vzít tato nová strana útokem boj o poslanecké mandáty v příštích volbách. Situace je tak vážná, že ze 21 hlasů, které měla KDU-ČSL k dispozici v Senátu P ČR v letech 2000 - 2, jí postupným propadáním se v sítu politické a osobnostní přítažlivosti zbyly pouhé čtyři. Navíc přestala plnit základní podmínku pro vznik klubu a ten stávající přestal existovat. 

     Na troskách v průzkumech klesající důvěry voličů a současně i důvěry svých bývalých zákonodárců se nezdá jako správný postup sugerovat věřícím, že pouze KDU-ČSL stojí na křesťanských základech. Vím zcela jistě, že účastníci bohoslužeb jsou i v ostatních politických stranách. Lidovci zatím přesvědčují, že jim chybí bytostné spojení s biblickým poučením, že jen ten kdo je bez hříchu může první hodit kámen a stejně tak mám pochybnost, zda za všech okolností respektují přikázání nepromluvíš křivého svědectví. 

     Myslím, že návrat k úspěchu nevede u této strany přes rivalitu s těmi, kteří již vyznávají jinou politickou víru, ale spíše skutečným, byť i bolestným poznáním vlastních chyb v obsazování kandidátek a v hledání přesvědčivého volebního programu pro všechny občany ČR. Objektivně a v mezinárodních souvislostech vzato je křesťanská strana potřebná. Jen nevím, zda v této zemi už existuje nebo si na ni musíme teprve počkat.   

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře