Nedostatek důvěryhodných

14. červenec 2012 | 21.57 |

     Tak jsme v posledních dvou měsících absolvovali další ukázky a důkazy bídy české politické scény. Máme poslance a bývalého ministra ve vyšetřovací vazbě a poslankyni, bývalou ministryni zatím na svobodě, ale vydanou k trestnímu stíhání. Nemám nic proti zbavení imunity v obecné rovině, ale váhám s jásotem k vůli faktu, že v této zemi roste počet případů trestně podezřelých členů zákonodárného sboru jako příslovečné houby po dešti. V případě MUDr. Davida Ratha,  přistiženého se sedmimilionovým úplatkem v krabici od vína, máme hmatatelný důkaz, který na jedné straně potvrzují policejní odposlechy, na druhé straně problematizuje fakt, že krabice byla odloučena od jejího majitele a otevřena bez jeho přítomnosti. Lze jen doufat, že nezávislý soud bude při posuzování uchráněn snah po politickém ovlivnění a bude mít dost schopností, aby našel skutečnou a nikoliv jen relativní pravdu. V případě JUDr. Vlasty Parkanové je tomu s jednoznačnými důkazy poněkud jinak. Bylo-li opravdu zahájeno stíhání pro podezření, že nesplnila zákonem stanovenou povinnost zajistit si posouzení ceny zakázky, a posudek odborného akademického pracoviště v oblasti práva říká, že taková povinnost neexistuje a stanovisko zasvěcených odborníků přes problematiku armády zpochybňuje technickou proveditelnost stanovení ceny obvyklé, jelikož se jedná o dodávku ve světě neobchodovaných letadel originálního vybavení, tak zde máme problém. Minimálně ten, že v této zemi je možno zahájit stíhání pro nepodložené podezření a potom se musíme bát všichni, nebo jsou odborné argumenty tak málo závažné případně významově lehce posunovatelné, že mohou být policií nebo ještě hůř politiky kdykoliv zneužitelné nebo zcela potlačené. Rozdíl je ovšem i v charakteru obou vyšetřovaných skutků. Prokáže-li se, že poslanec Rath opravdu vzal úplatek v řádu milionů, jedná se nepochybně o trestný čin. Prokáže-li se, že poslankyně Parkanová zákon neporušila, pouze neuhlídala své možná poněkud nenasytnější podřízené, pak se domnívám, že se nedopustila trestného činu a nese nanejvýš politickou odpovědnost. K té se zatím postavila čelem když po vydání k trestnímu stíhání odstoupila z funkce místopředsedkyně PS. Nezbývá než počkat na to co bude následovat.

     Zcela jinou problematikou jsou doprovodné jevy zmíněných případů. Zatímco v případu Rath  nesporně nezbývalo ani jeho stranickým kolegům než s vydáním souhlasit, případ Parkanová je poněkud složitější a díky jednání některých jedinců podle vzoru slona v porcelánu i zašmodrchanější. Stranický kolega Vlasty Parkanové, ministr financí a místopředseda její politické strany M. Kalousek možná mohl zavolat vyšetřovateli pokud byl na konci vlastního výslechu vyzván, aby zavolal, objeví - li se některé nové s případem související skutečnosti. To ovšem neznamená, že ho měl poučovat jaké posudky a proč si měl zajistit a ve snaze (pokud ji měl) zamezit politickému ovlivňování probíhajícího vyšetřování se raději mohl nechat předvolat k novému výslechu. Zavolat mohl i policejnímu prezidentovi pokud měl pocit, že mu má co nového a podnětného či objevného říct. Výsledkem ovšem nesmí být diametrální rozpor v tom jak oba svoje hovory interpretují a navzájem se ve skutečnosti obvniňují z nehorázné a pro mě v tak vysokých patrech politiky či státní správy nepřijatelné lži. Z jejich vzájemných rozporů vyvstává pouze jedna otázka. Bude pro celou naši společnost lepší, aby odešel jeden z nich nebo oba dva? Ponechat ve funkcích oba by nebyla přijatelná otázka, ale nepřijatelná zvlčilost. Ponechání jednoho z nich musí pramenit pouze a výhradně z objektivně zjištěné pravdy dle často užívaného sloganu padni komu padni. V opačném případě by měla tvrdá ruka objektivní spravedlnosti padnout do ještě vyššího funkčního postavení než v jakém se nacházejí oba ze lži podezřelí pánové.            

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře