Hezká slova nestačí

25. červen 2010 | 00.03 | rubrika: první rubrika

     Začíná to vypadat tak, že rozevřené nůžky jinakosti politické scény vzešlé z květnových voleb v porovnání se scénou, která v květnu svoji éru ukončila, se začínají pomalu zavírat. Nesoulad koaličních stranických předáků před TV kamerami dokonale relativizoval vytrvalé popírání jednání o vládních postech. Už víme, že nejen jednali, ale také sepsali podmíněnou dohodu. Ještě, že jsem nenaletěl na t.zv. zodpovědné přístupy, kterými nás ani tak nezahrnuli jako se nás jejich zdůrazňováním opakovaně  snažili obalamutit. Ostatně s výjimkou VV jsou to všechno staré známé subjekty i když personálně se sněmovna z 57% obměnila. Navíc strana VV musí teprve ukázat jak to s předvolebními sliby vlastně myslela. Nový předseda ODS chce usilovat o čitelnost, dominanci na pravici, oponenci levici a vítězství ve volbách. Jsou to hezké a potěšitelné cíle jenom se nemohu zbavit dojmu, že nejde o premiéru, ale několikrát opakovanou reprizu, která vždy skončila neúspěchem. Stačí připomenout závěry z aféry s falešnými sponzory v roce 1997 nebo nadšení z nově plánované cesty po zvolení M. Topolánka předsedou a zklamání téhož funkcionáře když přiznal, že v jím vedené straně mají až přehnaně velké slovo t.zv. kmotři. Dnes na lepší cestu se chystající nejnovější předseda ODS se vyslovil v tom duchu, že Topolánek útokem na kmotry stranu poškodil. Domnívám se, že ji poškodila samotná existence kmotrů, o kterých si zatím nemůžeme být jisti, že svůj vliv konečně ztratili. Uvidíme, zda bude jistější a úspěšnější slibovaný boj s korupcí. Obávám se, že nebudou-li opravdově poražení kmotři, nebude poražena ani ona.

     Jistou beznaděj a nedostatek sebedůvěry politických stran signalizuje v poslední době zveřejněná snaha nominovat jako kandidáty na primátora Prahy osoby známé a možná i slavné ze zcela jiné oblasti než je politika. Majitel známého obličeje bude patrně objektem stranického ovlivňování a subjektem práva podobného tomu co se nazývalo stranická poslušnost. Není to úplně totéž co dřív, rozdíl je ovšem mnohem menší než by bylo zdrávo. Rád bych se v tomto bodu mýlil, ale dříve zveřejněné závazky poslušnosti a z neplnění plynoucí finanční postihy u poslanců nejnovější parlamentní strany optimismus nedodávají. Jenom doufám, že hledání známých tváří se nezaměří na ženy či muže mediciny. Právě lékaři Bém, Langer nebo Rath už nejsou žádnou ozdobou politiky a nelze vyloučit, že ani mediciny. Ponechme slavné a schopné jedince kterékoliv profese kde jsou. Jsou tam nesrovnatelně prospěšnější než by tomu mohlo být v politice, té české především.

     Závěrem se svěřím, že fandím čelnými politiky nové koalice vyhlašovaným cílům. Spočívají na lepších základech než přeběhlictví nedávné doby i když zrovna na něm se podílely i strany nové sněmovny. Minulá vládní koalice v čele s ODS z něj profitovala nejvíce. Přes všechny pochybnosti, které v úspěšnost koaličních cílů mám, si přeji, abychom měli alespoň jednou za čas štěstí a dobrá věc se podařila. Jenom, aby ti co rozhodují byli obdaření schopností správně určit a prosadit to co lze objektivně označit slovy dobrá věc. Ne vždy jsme měli v tomto směru v polistopadovém období, o tom dřívějším nemluvě, důvod k opravdové radosti.

       

žádné komentáře | přidat komentář

Dnes var, před 60 lety cynický chlad

17. červen 2010 | 12.13 | rubrika: první rubrika

     V nejsilnější z potenciálních vládních stran nastává pohyb. Na kongresu, který se pokusí najít nové vedení a možná i nový politický směr, nemá být osobně přítomen končící předseda M. Topolánek. Ten patrně pouze zašle hodnocení činnosti z pozice stranického předsedy, aniž by mu stálo za to je osobně obhájit. Strana se navíc údajně dopředu brání možným Topolánkovým atakům zajištěním dobrého postu mezistátních rozměrů. Jen nevím, je-li to podobnost s ČSSD v případě odeslání bývalého předsedy V. Špidly do Bruselu čistě náhodná, nebo se jedná o infekční onemocnění celé pravolevé politické scény. Ostatně ČSSD má prý zase problém jak vyjít s bývalým předsedou J. Paroubkem, aby se nestala předmětem ataků z jeho strany, jak tomu bylo u ještě bývalejšího předsedy a dnes důchodce M. Zemana.  Nedosti na tom. Již se prý ozývají hlasy volající po rezignaci současného vedení a urychleného uspořádání jednodenního sjezdu. Můžeme jen doufat, že politické strany zůstanou, pokud jimi vůbec kdy byly, subjekty filozofických myšlenek a hledání společenských řešení a nestanou se (pokud již nejsou) organizacemi ekonomické soutěže a budovateli vlastní prosperity a sociálního zázemí svých vlivných členů.

     Proslýchá se, že ve vznikající vládní koalici bují rozpory v názoru na způsob reformy zdravotnictví, především systému a činnosti zdravotních pojišťoven. Z pozice  mých nedostatečných znalostí stavu jednání chybí především informovanost veřejnosti co je strategickým cílem v této důležité oblasti a je-li tato strategie slučitelná s dosažitelnými jednotnými reformními kroky. Ekonomická oblast může být při koaličních jednáních velmi zajímavá. S cílem dosažení naděje na úsporu výdajů  rozpočtu ve výši 7 mld. Kč nebude koalice patrně váhat s retroaktivními opatřeními při snižování st. příspěvku na stavební spoření. Snad bychom mohli překonat tento políček důvěryhodnosti platným, a v souladu se zákonem uzavřeným smlouvám, kdyby nebyla i druhá strana ekonomické mince. Ministr financí Janota navrhl už druhý úsporný balíček kladoucí si za cíl snížení deficitu st. rozpočtu pod předem stanovenou maximální hranici. Balíčku, který měl zajistit snížení deficitu o 68 mld. Kč prý hrozí nedohoda v řadách vznikající koalice a to až ve výši 29 mld. Kč. Co vede stoupence pošlapání principu vyloučení retroaktivity za cenu 7 mld. Kč k možná poněkud furiantské možnosti nedohody na úspoře více než čtyřikrát vyšší budou vědět jen oni sami.

      Za několik dní se dožijeme 60. výročí justiční vraždy JUDr. Milady Horákové a její tří kolegů. Snad si alespoň někteří 27. června vzpomeneme, že zde v té době vládl krutý režim, který v marxleninské stalinistické krvežíznivosti uvrhl do neštěstí a beznaděje bezpočet rodin a příbuzných, přátel nebo známých politických vězňů té doby. Čest památce všech tehdy z politických a politikářských důvodů zavražděných, mučených a bezdůvodně vězněných. Tichou vzpomínku také těm, kteří sice zůstali doma, ale komunistickou zlovůlí, ztrátou nebo vězněním blízkých a vlastním zařazením mezi občany druhé kategorie nevýslovně trpěli.     

Povolební otazníky

16. červen 2010 | 09.29 | rubrika: první rubrika

     V době po sněmovních volbách jsme měli možnost poznat celou řadu postojů politiků, z nichž některé mění, nebo mohou měnit, pocity voličské spokojenosti. V předpokládané praxi následných období poznáváme, že žití na dluh nelze prodlužovat a je třeba skončit s fabulacemi o tom, jaké zářné zítřky nás pod vedením všech, kteří se na dnešním stavu podíleli, očekávají. Pravdou již nejsou předvolební sliby o tom, kteří konkretní dinosauři nesmí být členy nové vlády, aby v ní byly zastoupeny VV. Voliči prý rozhodli jejich zvolením, že to nejsou dinosauři. Jakoby významnou měrou nerozhodovalo o zvolení umístění na kandidátce, jakoby ti vnímavější nevěděli dávno před volbami, že o výsledku voleb rozhodnou voliči. Jakoby mnozí z nás nevěděli, že mnohá předvolební prohlášení, to o dinosaurech nevyjímaje,  byla jen pozou bez skutečné myšlenky. Sem řadím i názory některých poslanců, díky volebnímu kroužkování téměř vyřazených ze sněmovny i když byli v čelných pozicích na kandidátkách. Na vině prý nejsou oni a úroveň jejich práce, ale jejich počtem preferencí úspěšnější kolegové, kteří pracovali v kampani pro své zvolení. Jakoby ti preferenčně méně úspěšní dělali něco jiného. Pouze za sebou měli jinou úroveň veřejné činnosti a skutečného respektu mezi spoluobčany - voliči.

     Ne zcela bez ztráty kytičky se daří příprava některých ministrů na předání funkce. Vypisování a následné rušení podiv vzbuzujících výběrových řízení, vymýšlení zbytečného metálu na ministerstvu spravedlnosti nebo nedávné jmenování bývalého agenta StB do orgánu Rady vlády nejsou zrovna šťastné kroky v době návratu od úřednické vlády k vládě vzešlé z výsledků voleb. Lze si jen přát, aby tyto záchvěvy nepochopitelného zůstaly tím čím jsou. Pouze kolorit přechodu z jedné formy vlády do formy obvyklejší dotvářejícími a nikoliv určujícími událostmi. K takovým musím přiřadit i údajnou přípravu zužování počtu poboček státních zastupitelství. O něm se prý justiční kruhy domnívají, že se jedná o dílo t.zv. justiční mafie s cílem zamezit práci patřičným směrem "nepřizpůsobivých" státních zástupců. Mohu pouze vyslovit naději, že nic se nejí tak horké jak se uvaří a tato snaha, pokud je pravdou, nebude úspěšná.

     Postupně se dovídáme o mnohých ekonomických omezeních, která nás čekají. Jsem srozuměn s tím, že bez zásahů, které budou bolet, se dopředu nepohneme. Systém, který praktikovali ti, kteří před léty hovořili o utahování opasků a mnohé z možností skutečného řešení více promrhali než využili, by nás spíše stahoval ke dnu než táhl kupředu. Takový si nemůže dovolit nikdo kdo to myslí sám se sebou nejen upřímně, ale především dobře. Jen doufám, že ti, kteří jsou nadáni pravomocí rozhodovat, pújdou všem ostatním opravdovým příkladem. Stínovaných řešení nabubřelých politických svatých už bylo víc než si tak malá země jako je naše může pro své úspěšné přežití dovolit. Dovolit si nemůže ani ty, kteří politiku neberou jako službu, ale jako kšeft s vysokými platy, nezdůvodnitelnými náhradami, nadrozměrnou imunitou a bočními přivýdělky v orgánech státem vlastněných ekonomických subjektů. Nic na tom nemůže změnit tvrzení, že někteří poslanci budou nespotřebované a řádně nevyúčtované náhrady dávat na dobročinné účely. Potřebujeme systémová řešení a kvalitní politickou scénu prosazující kvalitní rozhodnutí. Teprve až toto budeme mít, můžeme bez vzrušení sledovat politické pozérství, které je dnes zcela předčasné a jak říká klasik úplně mimo mísu.     

       

žádné komentáře | přidat komentář

Překvapení mohou mít i kladná znaménka

9. červen 2010 | 20.57 | rubrika: první rubrika

     Snad jsem se už vzpamatoval z volebních výsledků a mohu si dovolit psát dál. Mezi hlavní překvapení počítám téměř vyrovnaný souboj největších konkurentů ČSSD a ODS, naprostý neúspěch KDU-ČSL, která opouští parlament po devíti desetiletích a poměrně výrazný náskok od středu doprava orientovaných politických stran, které se obejdou bez oboustranně příchylných nebo přechylujících subjektů. Těšit nás může, že vznikající trojkoalice je připravena zeštíhlit státní správu ať už snížením počtu ministerstev nebo snížením počtu místopředsedů a výborů ve sněmovně. Kladně vnímám i ochotu ukončit papalášské nadlidství omezením  imunity výhradně na skutečnosti související s výkonem mandátu člena parlamentu a přislíbené snížení všech nákladů na státní správu, náklady na mzdy volených zástupců nevyjímaje. Uznám-li, že každá věc má svůj rub a líc, tak vidím i skutečnosti, které občana potěší měné. Mám na mysli možnost zvýšení daní sblížením nebo sjednocením obou sazeb DPH, zavedení školného na vysokých školách nebo zatím ne zcela jasnou důchodovou reformu. Nemohu však zavírat oči před faktem, že stav státních financí není dobrý a nelze připustit, aby se dostal do stadia klinické smrti. Nepochybuji, že léčba bude bolet, patrně přinese i změnu příchylnosti voličů ke konkretním politickýcm stranám, ale realitou zůstává, že ji nelze ani obejít ani "okecat". Základy nechtěného byly položeny už dřív a není možné setrvávat v nečinnosti. Je jen na voličích, aby si pohlídali, zda skutečně utahujeme opasky, abychom je mohli posléze rozepnout, nebo zase, jak už mnohokrát, jenom posloucháme bezduché řeči a ti v čele nás vytrvale krmí rozumuprostým plácáním jako v dávné i nedávné minulosti. 

     Výsledky voleb už zasáhly i vnitrostranickou sféru u nejvíce a relativně nejvíce poražených, ke kterým řadím KDU-ČSL a ČSSD. První místopředsedkyně KDU nás už poučila, že vinu na krachu její strany nese pouze předseda a fakt, že ona a pí Hybášková nedostaly více prostoru před televizními kamerami. Žádné povědomí, že vinu nese celé předsednictvo, které by si mělo udělat ve výkonu funkcí v tomto orgánu přestávku alespoň na jedno volební období a dopřát prostor k pokusu o návrat na politické výsluní někomu lepšímu nebo alespoň šťastnějšímu. Rovněž žádné povědomí o tom, že celá KDU zklamala v dlouhodobé kampaní, která začíná uzavřením volebních schránek u předchozích voleb a trvá až do voleb následných. Kampaň, která získá důvěru způsobem výkonu vládní i parlamentní politiky. To se, objektivně vzato nepovedlo ani náhodou.  ČSSD už ví, že jedním z hlavních viníků je nedávný předseda Paroubek, který prý (i když se považoval za nepřekonatelného diskutéra) neuspěl v přímých konfrontacích s P. Nečasem. Je-li tomu v obou stranách tak jak bylo z jejich středu řečeno, nelze se divit jejich volebnímu neúspěchu, ale pouze neschopnosti pochopit, že za dané situace to jinak skončit nemohlo.  

     V souvislosti s doznívajícími povodněmi, jejichž následky budou jestě dlouho pronásledovat jak veřejný sektor tak, bohužel, i postižené občany a jejich rodiny, si dovolím vyslovit jednu naději. Kéž se sněmovna už nikdy nevrátí k politickému darebáctví svých předchůdkyň zvaného porcování medvěda. Aby už nikdy nesloužily veřejné peníze nabubřelým politickým nabobům ke kupování si politické budoucnosti budováním různých golfových hřišť, tenisových kurtů a podobných zařízení sloužících hlavně těm movitějším, kteří se mohou sami na budování takových kratochvílí podílet a aby se tak nedělo např. na úkor budování zábran před povodněmi. Ostatně o názorech některých povodní postižených, že se od roku 1997 udělalo na tomto poli málo nebo nic bylo v poslední době slyšet dost často.     

žádné komentáře | přidat komentář

Snad jsem na volby připraven

27. květen 2010 | 12.54 | rubrika: první rubrika

     Po téměř ročním předvolebním humbuku to zítra začne. Ano mluvím o volbách do PS, které mají ukončit období politického tápání a dovést do cílové pásky mandát úřednické vlády, která si získala mezi občany většinovou důvěru. Je mi líto, ale předvolební kampaň mě nikterak nepřesvědčila o tom, že naše politická scéna si zaslouží toto honosné označení. Je spíše kolbištěm trhovců než uvážlivých vůdců, spíše rozhazuje než hospodaří a vytváří hodnoty, upřednostňuje vzájemné pomlouvání před opravdovou a průkaznou argumentací. Mám pocit, že souboj myšlenek je často vytlačen na okraj zájmu a nahrazen soubojem osob z čela znesvářených a seriozního jednání málo schopných stran. Pro kritiky předchozí věty uvádím, že jsem musel napsat osob, protože osobností je jako šafránu a diskutujících ze vzájemných slovních třenic hotové pluky. Snad se ani nelze divit, že jsem na včerejší dotaz mojí dcery koho budu volit odpověděl, že nevím a vím pouze to koho volit nebudu. Uvítal jsem proto dnes na teletextu uváděnou možnost udělat si na internetu test jak se program té či oné strany  ve čtyřiceti tam uvedených otázkách shoduje s postoji toho kdo si test udělá.

     Donucen tápáním, který hlasovací lístek zítra či pozítří vhodit do hlasovací schránky, jsem po zmíněném testu sáhl. Mezi prvních sedm se vešly hned tři strany, které nikdy nefigurovaly v průzkumech veřejného mínění a naopak se tam neobjevily hned dvě dlouhodobě parlamentní strany. Ty by mi v nové sněmovně nechyběly a jejich absence v popředí testu koresponduje s mým společenským názorem, ale nesporně v PS budou. Jedna vede v průzkumech veřejného mínění a ta druhá osciluje mezi třetím a čtvrtým místem dosavadních odhadů výsledků voleb. Aniž bych to čekal, s mým viděním světa se dvě ze sedmi nejvýše v mém testu postavených stran shodují více než ze 60%, jedna více než 50%. Ostatní oscilují mezi 41 a 46%. Stalo se tak v pro mě překvapivém pořadí od nejvyšší po nejnižší shodu : KDU-ČSL, Strana zelených, Klíčové hnutí, Moravané, Občané.cz, ODS, TOP 09. Na mém, v některém z minulých článků uvedeném názoru o potřebě obměnit PS jak co do politických stran tak co do její personálního obsazení se ani po tomto testu nic nemění a výsledek testu jej po vyhodnocení mých názorů potvrzuje. Jsem přesvědčen, že těm, kteří stejně jako já poněkud zanedbali studium volebních programů, je nabídnutý test dobrou, nikoliv však absolutní důvěru požívající pomůckou. Stále zastávám názor o potřebě vyměnit strany v PS (ostatně v testu tak dopadly hned dvě) a stále se držím zásady, že budu kroužkovat ty kandidáty, kteří momentálně v PS nejsou a jsou ze současných neposlanců na nejvyšších místech kandidátek. Jen si přeji, abychom mohli být s výsledkem voleb spokojeni a nezklamali v nich, pokolikáté už, sami sebe.     

žádné komentáře | přidat komentář

Rozpory rostou, horory čekají

23. květen 2010 | 12.40 | rubrika: první rubrika

     Minulost, obzvláště tu v řádu let, nejvýše desetiletí, není snadné porazit. ODS začala negativní kampaň vůči TOP 09, ve které varuje před možnou povolební koalicí svého nejpřirozenějšího partnera s ČSSD. Údajně se nejedná o útok na TOP 09, ale o snahu zabránit případnému volebnímu vítězství ČSSD. Podle M. Kalouska jde o jasný signál snahy ODS po t.zv. velké kolalici, jejíž utvoření by volební úspěch zatím menší strany TOP 09 mohl bránit. Ještě, že všechny tři zmíněné strany mají své zkušenosti. ODS a ČSSD z vlastní opoziční smlouvy, ČSSD a část TOP 09 (dříve KDU-ČSL) z jednání o společné vládě s tichou podporou KSČM. Roky se mění, pachuť zůstává. V praxi poznáváme rozdíl mezi životem v demokracii a hrou na demokracii při zneužití její výrazných principů. Zdá se, že přesvědčivá argumentace zhmotnělá do úspěšného hlasování není zcela moderní a je nahrazována výsledek hlasování ovlivňujícími zákulisními machinacemi. Je na politické scéně někdo kdo se od těchto praktik distancuje a to tak, že ne jenom sladkými řečmi, ale i za všech okolností rovnými a čestnými politickými kroky? 

     Do popředí zájmu novinářů se opět (pokolikáté už?) dostal bývalý ministr spravedlnosti a bývalý předseda Unie svobody P. Němec. Je zpochybňována jeho role při přípravě výběrového řízení na dvoumiliardovou zakázku na kontrolu výkonu alternativních trestů domácího vězení. Zpochybňována je i výběrová komise tvořená ze značné části lidmi, se kterými byl Němec jako ministr ve styku.  Ještě zbývá, aby se exministrova firma aktivně zúčastnila výběrového řízení a oslavila v něm vítězný úspěch. Jak si nevzpomenout, že US vystupovala v době jeho předsedování i s hesly typu Normální je nelhat (nebo nekrást?). Až příliš často je posledních dvacet let správného směřování našeho vývoje lemováno podezřeními a neserioznostmi. Byly umožněny i výsledky voleb do PS. Bereme to letos v úvahu?

     KDU-ČSL dnes vykonala zajímavý krok. Lidem odcházejícím z nedělních bohoslužeb rozdala svoje předvolební materiály, které je neměly nechat na pochybách, že tato strana je pro věřící u volebního aktu do PS jediná správná volba. Před lety jsem se proti podobným postupům ohradil u tehdejšího pražského arcibiskupa. V odpovědi jsem se dověděl, že o mém názoru na nezatahování náboženství do politiky budou mluvit. Pokud se tak stalo a svoje dohody dodržují, dohodli se právě na tom, co jsem v e-mailu panu arcibiskupovi kritizoval. Nemohu souhlasit s politizací náboženského přesvědčení kohokoliv a stejně tak nesouhlasím s faktickou degradací bible na úroveň obdobných materiálů jako jsou stanovy politické strany. Skutečná křesťanská politika je dle mého názoru jednoznačně přínosná. To, že je někdo křesťan však nemusím poznávat z politické organizovanosti, ale z jednání jednotlivců nebo jejich skupin ať už jsou organizováni kdekoliv. Nebo je snad někdo přesvědčen, že mimo politickou organizovanost v konkretní straně se to poznat nebo prožívat nedá?    

žádné komentáře | přidat komentář

Díky, že již jenom týden kampaně

22. květen 2010 | 10.28 | rubrika: první rubrika

     Obcím postiženým povodněmi svitla naděje na podíl z 3,45 mld Kč určených na protipovodňová opatření. Doufejme, že správně vyplněné žádosti podají včas především ty, kterým v nové historii ČR hrozí povodně nejvýrazněji. Současně doufejme, že se podaří pomocí těchto prostředků, a dalších 11,5 mld Kč určených na řešení protipovodňových opatření pro období 2007 - 13, vnést klid nejen do zastupitelstev povodněmi ohrožených obcí, ale i do osobního a rodinného života jejich, v současnosti těžce zkoušených občanů. Bylo by ovšem žádoucí zveřejnit, jak byly tyto prostředky využívány v období 2007 - 10. Těm momentálně nejpostiženějším snad přijde vhod i 13 mil. Kč, které věnuje ČSSD, aby se tak zbavila předvolebního daru od podezřelého dárce. Sluší se vyslovit za tento postoj uznání. Odpovědnost za dnešní i minulé činy dárců nemůže nést obdarovaná politická strana, s případným ponecháním si pochybných předvolebních darů by to bylo jinak.

     V končící volební kampani se dovídáme o některých nikoliv chvályhodných zákulisních machinacích. Pokusné balonky o možnostech povolební spolupráce prý vysílají funkcionáři druhého stranického sledu v ČSSD, ODS a VV, kteří údajně absolvovali společné tajné jednání na povolební téma. Podle dostupných zpráv předsedové zmíněných stran popírají, že by o takových jednání či jejich konání něco věděli. Těžko se mi věří takovým konstatováním a znovu se ptám, zda jsme či nejsme jako oni a pro jistotu dodávám dotaz, kteří ONI jsou v takové situaci bráni volebními lídry v potaz? Děje-li se, v průzkumech veřejného mínění úspěšných stranách to co bylo popsáno, je na pováženou stranám kde vládnou druhořadí funkcionáři za zády těch oficiálně zvolených předsedů či lídrů důvěřovat.  

     V rozporu se zmíněnými možnými zákulisními spolupracemi se v oficiální kampani nic nemění na tvrdě konfrontačním slovníku. Uvidíme co přinese serie veřejných setkání lídrů ČSSD a ODS. V jiném TV duelu jsme byli m.j. svědky hašteření aktérů k vůli oslovení křestním jménem. Před léty napsal o generálním řediteli pošt USA spisovatel Carnegie, že tento ředitel sám považoval za klíč k vlastnímu úspěchu skutečnost, že si pamatuje 50 000 křestních jmen lidí, se kterými se dostal do styku. Své schopnosti úspěšně využil i při vedení volební kampaně prezidenta F.D.Roosewelta. Prezident sám prý nelitoval času, aby si zapamatoval i jména mechaniků, se kterými přišel do styku. Carnegie k tomu dodává : "Zapamatujte si něčí jméno, správně je vyslovte a už jen tímto jste dotyčnému složili jemnou, ale účinnou poklonu". Je-li tomu tak, musím konstatovat, že poklony se v české politice patrně nenosí. O to víc a dřív jsme svědky trapností jako vztyčený prst. Bohužel.     

žádné komentáře | přidat komentář

Možná chybí jednota

20. květen 2010 | 22.43 | rubrika: první rubrika

     Někde jsem slyšel, že se sešlo více než sto funkcionářů ODS, aby se semkli ve svém odporu proti možnosti povolebního vzniku velké koalice jejich strany s ČSSD. Tuto verzi prý naopak v ODS  nezavrhuje jiná vnitrostranická skupina. Má-li zveřejněná informace pravdivé základy, lze si oprávněně klást otázku, která z těchto stranických skupin bude po volbách vítěznou. Navíc se musí každý kdo je voličem této strany obávat, zda vítězný pokřik spustí po jmenování vlády ti, k vůli kterým bude stranu volit nebo ti, kteří razí ve vztahu ke společnému vládnutí s největším levicovým nepřítelem opačný názor. Bohužel jsme pouze svědky zápasu přívrženců  hry na zásadovost s přívrženci hry na pragmatičnost. To nevylučuje možnost, že pravda je uprostřed a všichni hráči jsou vnitřně přesvědčeni, že jsme přece Češi a nějak se vždycky dohodnem. Otázkou je co na to řekne volič, který má právo být v kampani objektivně informován a po volbách nepodveden. Mnoho času na rozmyšlení svých hlasovacích postojů nemá. Volby začínají za pouhých osm dní.

     V novinovém rozhovoru s místopředsedkyní KDU-ČSL jsem čtl, že volební jednička na pražské kandidátce pí. Hybášková, reprezentující volebního partnera KDU, je v Praze volitelná. V KDU prý nevadí její liberálnost, protože mají dohodu, že v případě zvolení se v etických otázkách podřídí a bude hlasovat v souladu s KDU-ČSL. Tato verze je v pořádku pouze tehdy, pokud pí. Hybášková informuje v kampani o této dohodě pražské voliče. Jinak by se mohlo stát, že poslankyně Hybášková, kterou si zvolí, se bude chovat poněkud jinak než kandidátka Hybášková a to by nebylo dobře. Mimo uvedení voličů v omyl především proto, že poslanec by se měl chovat v souladu se zákonem a hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Zákon by totiž měl být vždycky víc než stanovy nebo ideologie politického subjektu.

      Politické strany nepodlehly možnému pokušení zapojit do volební kampaně současnou povodňovou situaci. Díky za tento přístup. Zaznamenal jsem informaci, že ČSSD věnuje na humanitární účely v souvislosti s povodněmi 1,2 mil. Kč. To je lepší krok než okázale jezdit do povodní postižených oblastí a pochválit je nutno i fakt, že v postižených oblastech politické strany přerušily volební kampaň. Snad se humanitárním příkladem ČSSD dají strhnout všichni jeji soupeři. Takto vynaložené prostředky budou jistě využity smysluplněji než na pomlouvání politických odpůrců na bilboardech. Až by se chtělo říct, že je škoda, že k povodním, když už k nim bohužel došlo, došlo až na konci kampaně. Kdyby se tak stalo dřív, možná mohla finanční pomoc obnášet více než jenom cca 0,75% z dříve zveřejněných a dnes patrně z velké části proinvestovaných nákladů na kampaň. Postiženým občanům i obcím by se taková vylepšená pomoc náramně hodila.        

žádné komentáře | přidat komentář

Není konečně čas na změnu ?

15. květen 2010 | 18.40 | rubrika: první rubrika

     Patrně nás do 28. května ještě čekají mnohá překvapení, ale volební kampaň se pěkně přiostřila už tento týden. Dokonce natolik, že lze pochybovat o zdravosti když dravost začíná překračovat některé dříve nepřekročitelné limity. I když mám výhrady k celé řadě skutečností, které lemovaly cestu ČR od Listopadu k dnešku, nemám stejný pocit jako P. Cibulka, že všichni vládní politici za posledních dvacet let jsou nebo byli zločinci. Každopádně byli lidé chybující, ale už vynikající vědec Albert  Einstein řekl, že se mýlil v 99% případů. Samozřejmě česká rádobypolitika a exaktní věda, ve které působil, jsou dvě neporovnatelné kategorie. Do televizního duelu s p. Kalouskem si přinesla pí. Bobošíková jen dvě témata. Kritiku složenek rozesílaných do domácností a nacionalistickým tonem zahalenou zatrpklost vůči Bruselu. Nemám v úmyslu se zastávat M. Kalouska, ale je pravdou, že jeho složenky pouze upozorňují na objektivní skutečnost, že dluh ČR dnes obnáší v průměru 121 000 Kč na každého občana včetně nemluvňat a je na čase obrátit kormidlo rozpočtových dějin jiným směrem dřív než bude "řecky" pozdě. Ostatně léčba šokem může být v mezních situacích úspěšnější než ohleduplnost. ODS i KDU-ČSL mají pravdu když tvrdí, že Kalousek má na dluhu státu svůj podíl. Nepravdivým by byl pokus zastírat fakt, že stejný podíl mají i tyto dvě strany. Mýlí se J. Paroubek když tvrdí, že Kalousek byl ve většině vlád. Pokud je mi známo byl pouze v Topolánkově, ale na vývoji rozpočtové situace se jako člen vládní strany a poslanec nepochybně podílel stejně jako značná část jeho dnešních kritiků působících ve stejných nebo obdobných pozicích. Problémem dneška rozhodně není rozesílání složenek, ale státní dluh. Pokud přijmeme i vlastní odpovědnost, že jsme si opakovaně volili PS, která nás rozpočtovou politikou dovedla do stávající dluhové propasti, jsme na dobré cestě napravit vlastní chyby. Volby nás přece čekají už za dva týdny.

     Kéž by byla šaráda se složenkami impulsem pro většinu voličů k aktivní účasti na volebním aktu. Nic jim nebrání se důrazně pokusit o změnu ve složení sněmovny. Ta účinnější změna volá po obměně politických stran, méně účinná, ale přesto možná, po změně konkretních lidí ve funkci poslankyň a poslanců. Razantní změny lze dosáhnout volbou jiných než dnešních parlamentních stran.  K tomu není mimo přání šťastné ruky a odvahy k tomuto kroku co dodat. Vyřazení těch, kteří se osobně podíleli na chybách minulosti a k dokonalosti dovedli především umění získat v rámci svých stran volitelné místo na kandidátce, je možné využitím zákonné možnosti přidělovat preferenční hlasy těm kandidátům, kteří nejsou v současné době poslanci. Není třeba se strachovat o ztracené zkušenosti dnešních poslanců. Ty nás mimo jiné dovedly k dluhu  121 000 Kč/občan. Své zkušenosti ať dokáží v životě běžného občana a teprve později se pokusí, bude-li o ně zájem, vrátit. Není přece až tak složité kroužkovat nejvýše postavené kandidáty konkretní kandidátky, kteří nejsou členy stávající sněmovny a pokud se mi osobně někdo takto postavený nelíbí tak nejblíže dalšího. Výhodou těch, kteří se rozhodnou pro neparlamentní strany je, že se se stávajícími poslanci na kandidátce nesetkají. 

    

Související články

Demagogie není důvěryhodnost

13. květen 2010 | 16.43 | rubrika: první rubrika

     V předvolebním období je každá argumentace, o které se ti co si říkají politici domnívají, že jim přihraje více voličských hlasů, dobrá. Neradujme se! Úspěšnost některých demagogických rčení, která možná nikdy nebyla myšlena vážně, zase mnohé vypovídá o nás voličích. Hlavně to, že dvacet let po pádu totality a práva každého koho volit nebo jestli vůbec volit, se vždy najde dostatek naivů, kteří nabubřelým a často neupřímným slibům s dětskou radostí a nevyléčitelnou prostoduchostí naletí. Nejen to. Za čtyři roky si to stejně zapáleně zopakují a aby se to nepletlo a zůstali "konzervativní", podrží si svou bezelstnou naivitu v každém dalším volebním roce. Připomeňme z minulosti zapřisáhlé předvolební odmítání komunistů a povolební smířlivost k této straně, ale věnujme se hlavně současnosti. Věci veřejné předem kádrují kdo z čelných představitelů některých stran nesmí být součástí vlády vzešlé z letošních voleb pokud se má tato nová strana na vládě podílet. Doufám, že představitelé VV vědí co říkají a v případě zatím ne zcela jasného volebního úspěchu se budou podle toho chovat. Každý občan, ty kteří na vstup do profesionální politiky neaspirují nevyjímaje, ví že může nastat patová povolební situace řešitelná pouze ústupem ze siláckých předvolebních pozic. Má-li případná ochota v zájmu ustavení vlády poněkud ustoupit z nesmiřitelné předvolební argumentace zůstat pouze tím co říkám a nikoliv skrytou a před voliči zatím tajenou touhou po vládních postech, máme právo znát předem jak tomu bude v každé už dnes představitelné povolební situaci. Ochota k takovým vyjádřením zatím bohužel chybí.

     Novým předvolebním hitem politiků je náhlá chápavost kritiky nadměrných předvolebních výdajů a nelze vyloučit, že i občasných záhadných finančních  zdrojů  věnovaných některým politickým subjektům. Někdy je zmiňováno, že ani ne tolik s ohledem na jejich program jak na závažnost jejich dosavadního i do budoucna očekávaného vlivu na politické scéně. TOP 09 navrhuje řešení formou snížení příspěvku státu politickým stranám na polovinu. Pominu fakt, že zmíněné opatření bude limitovat pouze nárokovou část příjmů politických stran a nikterak se nezabývá úpravou podmínek sponzoringu a připomenu, že všechny politické strany, které byly        v parlamentu již v roce 2001, se rukou svornou a nerozdílnou zleva doprava i naopak podílely na navržení o 100% a konečném zvýšení příspěvku státu politickým stranám za  každý v parlamentních volbách získaný mandát o 80%. Ročně to představovalo navýšení výdajů státního rozpočtu o 112 400 000 Kč, za deset let potom      1 124 000 000 Kč zbytečných výdajů když, jak se ukazuje, pro život politických stran v parlamentu to nebylo nevyhnutelně potřeba. Košile, zdá se, je vždycky bližší než kabát a pro politické strany jejich skupinový prospěch bližší než prospěch všech voličů nebo celého státu a to bez ohledu na to jak konkretně znějí jejich podbízivá předvolební prohlášení. Těch, kteří měli dvě desetiletí příležitost, aby nás v plné míře zklamali, bylo víc než dost. Měli bychom je vystřídat s vědomím, že s těmi novými, které za ně do parlamentu dosadíme by neměli ani vzdáleně v praxi připomínat naplnění pořekadla jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.        

žádné komentáře | přidat komentář